Ace je název, který už většině hráčů dnes nic neřekne. Přesto série Ace (Aces over Europe, Aces over Pacifik) patřila k tomu nejlepšímu mezi simulátory, co se na ZX Spectru a raných PC objevilo. Když jsem tedy narazil při procházení internetem na freewarovku stejného jména, neotálel jsem s jejím stažením. Už poněkud vyšší velikost, než by se na Sinclairovskou hru slušelo mě připravila na fakt, že se bude jednat v lepším případě o remake, v tom horším pak o hru těžící ze slavného titulu, ale nemající s ním nic moc společného. Ačkoli skutečnost se více podobá možnosti druhé, můžete mi věřit, že ani vy stažením Esa neprohloupíte, byť zážitky nad gumovou klávesnicí a pětkrát loadovanou kazetkou si nepřipomenete.
Ace je ve své podstatě hrou velmi jednoduchou. Jak už název napovídá, bude se jednat o vzdušné souboje jeden na jednoho, tváří v tvář, jestli se to o pohledu z kokpitu do kokpitu dá říci. Vlastně se ani tak nejedná o simulátor, jako spíše vzdušnou akci: na své letadlo se díváte z ptačí perspektivy a jedinými vašimi povinnostmi je zatáčet jej a střílet tak, abyste se vyhnuli podobným pokusům protivníka a přitom jej co možná nejrychleji poslali k zemi.
K pohybu slouží skutečně jen dvě směrové šipky, neboť rychlost, která byla určena metodou zlaté střední
cesty, nelze žádným způsobem regulovat. Celý souboj se odehrává na jedné obrazovce, která je sice opravdu pěkně nakreslena, ostatně stejně jako samotné létající stroje, ale brzy se omrzí. Prostor na manévrování by to byl věru stísněný, sotva byste se stačili otočit a už byste byli ve zdi, kdyby ovšem nebylo jedné maličkosti, která celou hratelnost dosti zásadním způsobem ovlivňuje.
Tou maličkostí je fakt, že okraje obrazovky jsou průchozí a fungují na principu "vlevo vyletím a objevím se vpravo", což umožňuje obratné uhýbání, nálety z nečekaných stran a směrů a mizení s kulkou za čumákem. Dalším taktickým prvkem jsou mraky v horní a dolní části obrazovky, a to z toho důvodu, že za nimi nejste vidět. Je to sice jen malý pruh šedé hmoty, ale jeho strategický význam je obrovský, protože umožňuje změnit neočekávaně směr. To se vyplácí zejména při boji se skutečným oponentem...
... jejda, já vám to opravdu ještě neřekl? Tak tedy: krom toho, že si dogfight můžete užít proti nevelkou inteligencí vynikajícímu počítačovému letci, můžete se v mnohem zábavnějším multiplayeru na jednom počítači pokusit sestřelit lidského soupeře. A právě to je největší důvod, proč jsem se rozhodl nepříliš variabilní Ace
na Echu orecenzovat. Nezdá se to, ale multiplayer zde skýtá skutečně mnoho a mnoho hodin vynikající, byť poněkud stereotypní zábavy. Ale nakonec - nebyly nejúspěšnější hry pro více hráčů jako Dynablaster, Atomic Bomberman, Doom nebo Quake brzy také pořádně stereotypní? Jistě ano. Důležitý je jednoduchý a zábavný herní systém a ten v Ace rozhodně nechybí.
Co se grafiky týče, nelze ji příliš hodnotit, maximálně co do kvantity, kde jasně propadá: přeci jen, jedna obrazovka, byť ve dvou verzích, které se liší v několika maličkostech, jak vidíte na našich obrázcích, je prostorem, na kterém si autor mohl dát záležet - a je to vidět, protože na pohled se vám Ace rozhodně jen tak nezhnusí, byť rozlišení mohlo být větší. K tomu připočítejme pěknou, leč asi desetivteřinovou smyčku hudby v menu a zvuky střel při hře a máme po technické stránce celé Ace zmáknuté. Ovšem - jak už jsem řekl - síla Ace tkví v něčem jiném: v překvapivě vysoké hratelnosti a skvělém multiplayeru, u kterého se bez legrace dají strávit celé hodiny.
| Ace |
| Výrobce: |
The Games Factory |
| Status: |
freeware |
|
| Systémové požadavky: |
Pentium, 8MB RAM |
| Platforma: |
Windows |
| Homepage: |
hra nemá homepage |
|
| Klady: |
Opravdu vynikající hratelnost, hra obsahuje multiplayer. |
| Zápory: |
Stereotyp, malý rozsah. |
| Verdikt: |
Jednoduchá, krátká, ale překvapivě zábavná hra. |
| Hodnocení: |
69% |
|
|
Autor článku: Tomáš Krajča
Další články od tohoto autora
Článek zaujal už 
lidí
